Filmy

„V současné české animaci nenajdeme příliš spirituálních děl, ani autorů, kteří by se o ně pokoušeli. V postmoderní ironii se může jevit snaha o spiritualitu jako cosi mimoběžného. Soňa Jelínková (1988), která se někdy skrývá pod pseudonymem RRRR+A, je proto v kontextu nejen české tvorby takovým mimoběžníkem – čestnou výjimkou.“

— Kamila Boháčková

Přečtete si celý text.


Sličná tvář (2012)

Sugestivní autorská vize o stavu dnešního lidského druhu „homo mechanicus“ je postavena na suverénní obrazové stylizaci. Konvenční dějová figura – jedinec manipulovaný společností – je autorkou překonána i díky navýsost původní skladbě záběrů a přemíře neobvyklých metafor. Kresba, postavy a dění ve fiktivním městě se před námi neustále mění. Tak jako had, jenž uhýbá, kličkuje a nečekaně se transformuje, nedá se ani Sličná tvář uchopit a pozdržet v paměti. Neverbální úvaha o zmaru, pokušení a pochybnostech sice neoplývá nadějí, ale koneckonců nač si falešně něco nalhávat…“ — Dušan Záhoranský

Film získal Cenu diváků na festivalu PAF Jiné vize 2012.


Nedokáže si říct dost (2011)

Dagmar Pokorná o tomto mém filmu napsala báseń:

 

Neznáš moje jméno.
Jsi zpěvák, budu tvá píseň.
Lze dvě čela spojit v jedno?
Ne.
Snad kdybychom chytali ústy déšť a zároveň pršeli.
Potom spolu můžeme něco stvořit, ačkoliv papír zůstane prázdný.
Stoupni si proti mně a vypadej jako sňatý z kříže. Vzrušenou nahotou ošetřím ti rány.
Oči jako trnky třesou mě strachem.
Stoupni si proti mně, nemám kam couvat.
Stoupni si proti mně.

 


Věnováno tmě (2010)

Ambivalentní snímek transformačních nálad, podobných snům s klasickým příběhem, Kašpar touží po Králově milence a rozhodne se ji získat násilím.“ — Anifilm

Film vyhrál hlavní cenu v Česko-Slovenské soutěži studentských filmů na Anifilmu 2011.


On a ona navždy (2009)